Achim Wagenknecht [homepage] [e-mail]

Augustinův filozofický základ

  1. Úvod
  2. Životopis
  3. Stoa
  4. Cicero
  5. Aristoteles
  6. Skepse
  7. Novoplatónismus
    1. Duchovní „něco“
    2. Plótínos
  8. Závěr
  9. Literatura

2. Životopis

Augustinus Aurelius se narodil roku 354 po Kr. ve městě Tagaste v severní Africe. V sedmi letech zahájil školní docházku. Řečtinu se učil pouze nedostatečně, což si později ve svých „Vyznáních“ vyčítá a což mu znemožňuje přímé studium originálních pramenů helénistické filozofie. Během školního vzdělávání se pravděpodobně poprvé setkává s učením stoiků, které bylo tehdejší všeobecnou učební látkou. V 19-ti letech čte Ciceronova „Hortensia“, který jej morálně vyburcuje. Jeho heslem se stává hledání moudrosti a při tomto hledání se vydává nejprve do sféry vlivu manichejských, přísné spasitelské nauky, o níž se zde avšak nebudu zmiňovat. Ve 20-ti letech čte Aristotelův spis o kategoriích. Tato kniha na něm zanechá trvalý, ale nenápadný vliv, Její obsah mu připadá natolik evidentní, že jej bez velkých okolků přijímá. V roce 383 se setkává s Faustem z Miléve, velkým učitelem manichejských. Setkání ho zklame a Augustin následuje své již delší dobu trvající pochybnosti a od této nauky se odvrací. Novou duchovní vlast ovšem nenachází okamžitě. Začíná to, co se nazývá jeho skeptickou fází. Tato fáze trvá tři roky a končí roku 386 jeho obrácením na křesťanství, nebo lépe: k novoplatonismu. Tím ve věku 31-ti let nalezl v novoplatonicky orientovaném křesťanství svou novou a konečnou duchovní vlast.

>>


Achim Wagenknecht, Filozofický institut Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu, 1999, překlad: Eva Banetková/doktorandské studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,  germanistika, 2002
http://achimwagenknecht.de